Svátek má: Jonáš

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Věčný covid-19

28. července se konala v zasedací místnosti IČL z. ú. (Institut české levice) téměř tříhodinová diskuze na aktuální téma: Hospodářské a politické následky covid-19.

Vedl ji Jan Klán (analytik a sociolog), úvodní slovo měl Stanislav Grospič, poslanec Parlamentu ČR, člen a místopředseda KSČM, stínový ministr spravedlnosti. Hlavním řečníkem byl poslanec Parlamentu ČR, místopředseda Výboru pro evropské záležitosti Jiří Valenta. Ten je mimo jiné i členem vládní komise ve věci covid-19.

Zmiňuji se o akci IČL ze dvou důvodů. Tím prvním je nepřítomnost médií, včetně Halo noviny. Ty by měly mít prioritní zájem šířit fakta ve veřejnosti a ve srozumitelné formě. Tím druhým je možnost, především pro mladou generaci, seznámit se s členem vládní komise a fakty, které chronologicky zpracoval v dokumentu o průběhu pandemie ode dne jejího vyhlášení, včetně všech doposud přijatých vládních rozhodnutí. Dokument je o to vzácnější, protože je bez politické a propagandistické příchuti, a představuje referenci pro zpětný pohled, kontrolu a hodnocení situace vládou přijatých opatření. Veřejnost se může seznámit s obsahem dokumentu na webové stránce institutu (www.institutcl.cz).

Připomínám tuto možnost informovat se, protože s pravděpodobností hraničící s jistotou je nutno počítat s pokračováním vlny pandemie a jejích následků několik let. Proto by měla probíhat příprava veřejnosti na tuto skutečnost. Včetně voleb do PS ČR, EP a prezidenta a diskuze o následcích rozhodnutí o zadlužení EU a z něho vyplývající povinnosti ČR. Ta bude muset garantovat něco více, než případně bude z fondu EU a plánovaných úvěrů čerpat.

O některých aspektech problematiky covid-19 se zmínil i autor příspěvku. Zástupně uvádím hlavní téze, které v rozšířeném obsahu budou také zveřejněny na webové stránce IČL.

Dostáváme panské rady, které si nemůžeme dovolit následovat. Účet za uzavírky v první vlně Covidu-19 je astronomický. Pro informaci: Výdaje na zmírnění ekonomického a sociálního dopadu pandemie v USA zvětšily státní dluh o 864 miliard dolarů. To je ekvivalent částky, kterou se zadlužily Spojené státy až do roku 1980. Nyní vláda USA dokázala zatnout stejnou sekeru během jednoho měsíce. A to je jen začátek. Proč?

Stačí si prostudovat zprávu MMF (červen 2020), G-20 model a několik tabulek se statistickými údaji, aby i našinec pochopil, že po druhé vlně pandemie se musí očekávat nárůst bankrotů, destrukce kapitálu a v neposlední řadě mnohem větší negativní hospodářské následky u států, které nepatří do první ligy. V případě rychlého zotavení z pandemie, je předpokládaný výsledek o něco příznivější, opět ale pro státy v 1. hospodářsko - finanční lize. V ní ČR nehraje.

Ve své červencové zprávě Evropská komise oznámila prognózu, podle níž skutečný HDP klesne o 8,7 %, zároveň v květnové prognóze se očekával 7,7% pokles. Mezitím v roce 2021 může ekonomika eurozóny ukázat 6,1% růst, původně se očekávalo 6,3 %. Pokud jde o ekonomiku celé Evropské unie, EK očekává letos pokles o 8,3 %, nikoli o 7,4 % odhadovaných na jaře. HDP EU také má očekávat menší růst - o 5,8 %, i když na jaře se jednalo o 6,1 %. Na tomto místě je nutné připomenout minulé předpovědi EK, srovnat je retrospektivně se skutečnostmi a zohlednit, že EK ve své podstatě není za nic odpovědná, nic neřeší a nic nemá. Ani peníze, o jejichž celkové výši a dělení jednal summit, aniž by se zmínil o tom, kým konkrétně a za jakých garančních podmínek budou úvěry poskytnuty. Odpovídá to přesně tomu, co napsal Jan Keller v sobotu (25.7) v Právo, v posledním odstavci svého příspěvku: Účastníci summitu odjížděli sice unavení, ale šťastní. Každý dostal to, co potřeboval, nikdo nebyl ošizen ani o kousek příslibu budoucího rozkvětu.

Zda opravdu bude moci dojít k rozkvětu, napoví mimo jiné i rozhodnutí Ústavního soudu SRN. Nesplnila –li Spolková vláda podmínky rozsudku z 5. května t.r. může nastat situace, že od 6. srpna 2020 nebude možné Spolkové bance nakupovat dluhopisy z programu PSPP ECB. To jedna strana Euro mince. Ta druhá se podobá katastrofě: Proč? Podstata sporu je totiž spojena s existencí Euro, potažmo i samotné EU. Veřejnost by měla být informována o postoji vlády k tomuto objektivně závažnému rozhodnutí i proto, že tlak na soudce ÚS SRN rozhodnout správně, to jest ve prospěch ECB / EK je s pravděpodobností hraničící s jistotou nepředstavitelný, a že i odmítnutí žaloby proto nebude znamenat klid odpůrců rizika pro občany SRN, zadlužování a podpory, více méně již nefungujících zakládajících států EU.



Ve spojení s rozhodnutím ÚS SRN se zmíním krátce o dalším nebezpečí: Bank for International Settlements (BIS) v Baslu. Její roční zpráva s daty k 31. květnu 2020 a odsouhlasenými projekty a plány stojí za přečtení a pokus porozumět obsahu a následkům konání BIS. Dokument má 206 stran, BIS 2025, 88 stran.

GM BIS Augustin Carstens sděluje:
  1. Koronavirus způsobil ve světě chaos. Pandemie představuje trojitou krizi: krizi zdravotnictví, úder po hospodářství a test globální finančního systému.
  2. Úvěrová, finanční a daňová politika musí změkčit dopady krizí.
  3. Globální šok vyžaduje mezinárodní spolupráci. Zde se nabízí BIS jako centrální banka centrálních bank států. Její inovační strategie BIS 2025 s nedávno zřízenými centry ve Švýcarsku, Singapuru a Hongkongu…Je na každém odpovědném politikovi a jeho poradcích, zda přijme nabídku seznámit se s uvedenými důležitými dokumenty. V nich není nikde zmínka o člověku, pouze o hospodářství, financích a růstu. Jinými slovy: Peněžně – úvěrová politika není technickou, ale čistě politickou záležitostí. BIS vydělala mimo jiné na zlatě, které považuje ČNB, cituji pana Rusnoka v Právo (18.7): za nepraktický nástroj pro držení rezerv centrální banky. Světe, div se! O to více, když včera, tj. 27. července dopoledne cena unce zlata byla vyšší, než v roce 2011 a dosáhla 1940 USD. O dalších rizicích pro EU a tím i ČR se nebudu rozepisovat, kromě názvu států, odkud pramení: Holandsko a Rakousko, potažmo Polsko.
Přiřadím – li k rizikům, která vyplývají z energetické politiky EU skutečnost, že na jaře t.r. 11 vedoucích infrastrukturních společností z oblasti plynového zabezpečení EU z 9 států EU představily v EK strategický plán pod názvem European Hydrogen Backbone je jasné, že se nacházíme na zaminovaném poli ve velikosti téměř celé EU a neseme s sebou nejenom evropská, ale geopolitická a hospodářsko – finanční rizika. Od poloviny t.r. až do 2030 včetně skupina společností navrhuje organizovat tzv. vodíková údolí. Tj. lokality, kde se má vyrábět vodík, a která budou na začátek spojena pomocí potrubí v délce 6.800 km. Do roku 2040 – 23.000 km a 2050…atd. Na druhé straně je dnes prokazatelné, že výrobní cena vodíku v RF je nesrovnatelně nižší, než v jakémkoliv jiném státu, který by mohl zásobovat EU.  V budoucnosti tomu nebude jinak.

V závěru tří krátké poznámky a dvě otázky.
  1. Bude li se opakovat uzavření společností, jak se to již dnes opět jeví v SRN, Švýcarsku, UK a jinde, a jak tomu pravděpodobně bude po ukončení dovolenkové sezóny i v jiných státech, nepomůže žádná sebe expanzivnější fiskální politika zvrátit hluboký hospodářský a s ním i sociálně – politický propad. Opakování uzavření evropských společností se odrazí na kurzu české koruny, cenách potravin a produktů a samozřejmě i tím na působení výjimečnosti koronavirové krize. Ta spočívá v první fázi, ve vládám doposud neznámém nabídkovém šoku (protože se uzavře produkce a logistika), ve druhé fázi, v již více méně vládám známém poptávkovém šoku. Proto nelze vyloučit, že ve spojení s covid-19 posílí volání po základním nepodmíněném příjmu, který by měl alespoň dočasně zmenšit riziko sociálních nepokojů v EU. Kde je konec zadlužování umožňující držet při životě nefungující systém bez strategických infrastrukturních investic, nevím. Vím ale, že žádný strom neroste do nebe.
  2. Ideologie se bude měnit, moc státu bude relativně růst s pomocí IT a UI a sociálního dohledu (ve srovnání s TNC). Gleb Tsipursky - Scientific American: Vítězství nad covidem bude otázkou velkého štěstí a nebude to dříve než v letech 2024-2025. Richard Haass, prezident Americké rady pro zahraniční vztahy: Vakcinační nacionalismus téměř jistě vyhraje nad vakcinačním multilateralismem. Proto je důležité mít na paměti: bude – li covid vyřešen až v horizontu pěti let, ovlivní to volby parlamentní, komunální, prezidentské a evropské.
  3. Proto dává smysl si uvědomit vznik nejstarší varianty blanické pověsti: pravděpodobně druhá polovina 15. století. Samozvaný prorok a vůdce náboženské sekty, která na Benešovsku působila do období třicetileté války, Mikuláš Vlásenický, hovoří o tom, že pokud se lidstvo nepolepší, vtrhnou do Čech ze čtyř světových stran nepřátelská vojska, aby kvůli přijímání Kristovy krve zahubila český národ. K rozhodující bitvě dojde právě pod Blaníkem. Po velkém krveprolití z prostředku hory blanické vyjde i vyjede vojsko, které nepřátelské bojovníky pobije nebo vyžene ze země. Nastane řež taková, že se Býkovický rybník pod horou zbarví do krvava.

Otázka: Bude existovat generace českých občanů a politiků schopná jít do zbraně a prolévat krev za svoji domovinu, když je dnes očividné, že mezi přírodou a člověkem jako jejím pánem a vlastníkem, jak formuloval Descarter, byla vyhloubena nepřekročitelná propast a pandemie strachu z mutujícího covi-19 nutí k zamyšlení, co je vůbec domov: Je to bezpečí a útulek, nebo vězení a psychologická zátěž?

Proč vláda nenabídne veřejnosti statistiku založenou na výsledcích pitev (údajně) zemřelých na covid-19, které by měly být prováděny, je-li situace opravdu tak vážná, jak se prezentuje, a proč se diskutuje o volbách a případných úpravách volebního procesu ve spojení s pandemií když ani současná situace nesplňuje podmínky pro vyhlášení epidemie (1800 případů / 100 000 obyvatel) nebo chřipky (bývalo 16 / 1000 se zákazem návštěv v nemocnicích)? Úkolem vlád\ by měla být povinnost garantovat občanům ústavní právo volit. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell